Nekulhejme v životní úrovni za vyspělou Evropou

Nekulhejme v životní úrovni za vyspělou Evropou

Tomáš Baťa jednou řekl, že „výše kultury člověka je právě taková, jak vysoká je mzda, kterou jim vynáší jejich denní práce.“ A stejně tak výše kultury celé společnosti je podle mě dána tím, za jakou nejnižší cenu připustí, aby byla ohodnocena práce obyčejného člověka.

Minimální mzda není jen výsledkem každoročního kupeckého handlování, jak se může zdát. Společnost podle svých možností a hodnot v ní stanovuje částku, pod kterou nikdo nemá být nucený nabízet svou práci. Tím je garantována nejenom základní sociální jistota, ale i základní důstojnost jakéhokoli člověka, který pracuje, platí daně a je plnohodnotnou součásti společnosti. Proto mi na minimální mzdě záleží nejenom jako na ekonomické veličině, ale ve své podstatě i jako na morální a civilizační hodnotě.

Letos je stanovení minimální mzdy ještě důležitější než kdy jindy, protože nám napoví, kam chceme po pandemii směřovat naši společnost a naši ekonomiku. Jestliže se prostě přizpůsobíme a zmrazíme minimální mzdu, znamená to, že počítáme s tím, že rezignujeme na trend sbližování naší životní úrovně s vyspělými zeměmi. Za zmražení přitom nepovažuji jen její zachování na stávající hodnotě 14 600 korun, ale i jakékoli nižší zvýšení než 800 korun. Proč? Protože jakékoli nižší zvýšení by sotva pokrylo inflaci a rovněž výraznou a skokovou ztrátu koruny vůči euru. Jakákoli částka pod 15 400 by tedy znamenala, že se vzdalujeme ostatním ekonomikám EU a že kupní síla naší minimální mzdy v evropském kontextu bude v roce 2021 menší než letos. Navrhované zvýšení 400 korun hnutím ANO pak nepokryje ani inflaci a každému zaměstnanci pobírajícímu minimální mzdu by se reálně snížila životní úroveň i na české poměry. A jak popíšu níže, není to jen o těch, kteří minimální mzdu pobírají. Zvýšení minimální mzdy je důležitý signál, že konvergence a sbližování s vyspělými ekonomikami musí pokračovat!

Zmražení minimální mzdy nebo jen její mírný růst by znamenalo, že propad ekonomiky kvůli pandemii přesuneme na zaměstnance, a to ještě výrazněji na ty s nejnižšími příjmy. Přitom neustále slyšíme, že krize má být příležitostí, jak se dostat k místům s vyšší přidanou hodnotou. A jak jinak než růstem platů se k této ekonomice dostat? Levná pracovní síla je droga, která sice dokáže sektory s nízkou přidanou hodnotou udržovat v chodu, ale dlouhodobě ekonomice škodí.

Abych nemusela tisíckrát odpovídat na ty samé dotazy, chci představit pár nejčastějších mýtů ohledně minimální mzdy.

Mýtus č. 1 – Minimální mzdu pobírá jen pár zaměstnanců, většině ničím nepomůže

Za minimální mzdu v Česku pracuje opravdu „jen“ zhruba 150 tisíc lidí. Ale opravdu to není jen o těch s minimální mzdou. Díky zaručeným mzdám, které převádí minimální mzdu do vyšších kvalifikací, je totiž vytvářen tlak na zvýšení mezd v celé ekonomice.

Celý komentář si přečtěte v blogu na Aktuálně.cz