Problémy, které se na Česko ženou, pravice nedokáže řešit. Je to jen na nás.

Problémy, které se na Česko ženou, pravice nedokáže řešit. Je to jen na nás.

Proč kandiduji na předsedkyni ČSSD a co bych chtěla změnit? O tom jsem si povídala s Vratislavem Dostálem pro Info.cz.

Proč by delegáti měli za předsedkyní ČSSD volit právě vás?

Politický konflikt se v příštích letech povede hlavně v sociální politice. Dopady covidu i zdražování, růst cen energií, zvyšování spoluúčasti na veřejných statcích, důchodová reforma či prekarizace práce. A málokdo má v ČSSD větší zkušenosti v socio-ekonomické agendě než já. Otevřeně straníkům říkám: pokud chcete jen kosmetické změny, tak mě prosím nevolte. ČSSD má rozpadlou identitu, musíme ji postavit jako politickou stranu úplně znovu.

Tahle krize je totiž i šancí. Změnit se bude muset všechno – stanovy, vnitřní fungování, budeme potřebovat více tváří, které jsou spjaty s konkrétním bojem za věci, které zlepšují život lidem. ČSSD dobře znám a bude to hodně práce. Nabízím také svou celostátní známost a možnost komunikovat, například přes své sociální sítě, s lidmi napřímo. Protože jakmile skončí tato vláda, ČSSD přestane média zajímat.

A nebudete za sebou vláčet angažmá ve vládě Andreje Babiše? Nebudete nucena stále dokola vysvětlovat, proč jste tam byla. Nebude nucena se stále vracet do minulosti, namísto toho, abyste řešila současnost a budoucnost?

Ne, všichni přeci vědí, že jsem s Andrejem Babišem bojovala z celé ČSSD nejvíce. Jsem to já, na koho on z ČSSD nejvíce útočí. Zároveň jsem nenaskočila na primitivní vlnu antibabiš, ale poctivě plnila program ČSSD. Pracovat pro stranu a být loajální k sociální demokracii, to není diskvalifikace.

Pokud říkáte, že víte, jak strana funguje zevnitř, tak Michal Šmarda mi řekl, že jsou regiony, kde ČSSD přestala existovat. Co s tím?

Nejdůležitější věc, kterou bude muset budoucí předseda nebo předsedkyně udělat, je objet celou republiku a dát dohromady nadšence a najít nové osobnosti, které jsou s námi ochotny spolupracovat. Vybudit pasivní spolustraníky. Poprosit ty, co odešli, aby se vrátili a pomohli nám. Všude, kde se bude zápasit o lepší život, tak tam by měla být sociální demokracie přítomna. Na všech relevantních demonstracích, stávkách, debatách, ale i festivalech či slavnostech. Vdechneme straně nový život, že sociální demokracie je komunita lidí, kteří sdílí ideál spravedlivé společnosti a zastávají se obyčejných lidí. Lidé musí vidět, že to dává smysl.

Vrátíme sociální demokracii našim členům, takže o všem důležitém bude rozhodovat celá členská základna, vedení musí volit všichni straníci. Jeden z mých prvních kroků bude ustanovení stínové vlády, která začne okamžitě makat. Budu pokračovat v pravidelných debatách se straníky. Zavedeme pravidelné diskuzní večery o politice, obnovíme vnitrostranické vzdělávání, otevřu Lidový dům pro právní a dluhové poradny, vzdělávací kurzy i volnočasové besedy nebo třeba koncerty a výstavy. Protože nesmíme jen schůzovat.

Budeme také dělat každoroční debatní kempy nebo třeba i sociálně-demokratické plesy. Potřebujeme také vlastní mediální zázemí. Ráda bych to dělala, jako když jsem měla na starosti přípravu programu nebo kampaň v Praze. Každý, kdo má chuť, ať se zapojí, odzdola. Fungovalo to, všechny nás to bavilo a zapojily se stovky lidí.

Pokud hovoříte o tom, že musíte do strany nalákat nové lidi, anebo ty, kteří odešli, pracujete také s myšlenkou na nějakou integraci celé demokratické levice?

Celá levice musí začít spolupracovat a nehledat důvody, proč to nejde. Namísto toho, abychom stavěli na tom, co nás spojuje, stále hledáme rozdíly. Ale to je problém také samotné sociální demokracie. Neustále hledáme nepřítele ve straně. Nějak jsme zapomněli, že bojovat máme s politickou konkurencí.

Ve svém manifestu zdůrazňujete, že jste konsensuální a že jste připravená spolupracovat se všemi proudy uvnitř strany. Chci se zeptat, zda jste připravená toto všechno dělat, i když nebudete v čele strany?

Určitě. Pokud ale nebudu zvolena předsedkyní strany, nebudu se o jinou funkci ucházet. V takovém případě se stáhnu, a dám si od politiky pauzu. Není to bouchnutí dveřmi a samozřejmě budu jako řadová členka dál pomáhat sociální demokracii.

A pokud budete naopak předsedkyní zvolená, jste připravená na to, že vám delegáti na posty místopředsedů navolí politiky, se kterými se nemusíte zdaleka na všem shodnout?

Je to podmínka toho, aby mělo příští vedení šanci uspět. Pokud budu zvolená, doporučím delegátům jenom polovinu místopředsedů, se kterými bych ráda spolupracovala. A očekávám, že ta druhá polovina bude z jiných frakcí. Například Michal Šmarda, Břetislav Štefan nebo Igor Bruzl. Různé názory nevadí, naopak. Musíme se ale být schopni dohodnout a táhnout za jeden provaz. Místopředsedům bych chtěla svěřit klíčové úkoly jako je finanční konsolidace strany, příprava komunálních a senátních voleb či mediální politika. To jsou naprosto nezbytné kroky pro naše přežití. Důvod existence politické strany je ale politika a program.

A ty své favority mi prozradíte?

Měl by to být mix starých a nových tváří, žen a mužů, jedna žena ve vedení určitě nestačí. Za mě je ideál tým lidí z různých regionů s různými životními příběhy. Kromě úspěšných starostů potřebujeme osobnosti, které budou schopny formulovat celostátní politiku ve zdravotnictví i ekonomické sféře. Konkrétní jména představím v pátek na sjezdu.

Jaká bude případná role Matěje Stropnického, který s vámi kandidoval do sněmovny v Praze? Počítáte s tím, že budete spolupracovat i nadále?

V tuto chvíli je důležitá sociální demokracie a Matěj není jejím členem. Takže naše spolupráce je v tuto chvíli logicky upozaděná. Pokud se ale budeme bavit o nějaké formě integrace levice – a podívejte se, jak to zafungovalo u koalice SPOLU – pak se s ním musí počítat.

Na pátečním sjezdu budou o novém vedení strany rozhodovat převážně stejní delegáti, jako na jaře během souboje Jana Hamáčka a Tomáše Petříčka. Řekněte mi, kteří z nich jsou na vaší straně, ti, co podporovali Jana Hamáčka, anebo ti, kteří preferovali jeho vyzyvatele?

Ono se to přeskupilo. Navíc část delegátů je převolená. ČSSD je organizována hodně na krajské bázi. A pokud jde o ty dva původní tábory, moje síla je v tom, že jsem někde uprostřed. I to je jeden z důvodů, proč bych měla být předsedkyní sociální demokracie. Já považuji ten spor konzervativní versus liberální za umělý, s cílem ČSSD štěpit a vyčerpávat. My jsme strana materiální i pokroková. Mimochodem, před pár dny jsem dostala ze své domovské Prahy nominaci na předsedkyni. Krajské předsednictvo ČSSD Prahy mě podpořilo sedmnácti hlasy z dvaceti, což považuji za velmi silný výsledek.

Ve svém manifestu mimo jiné píšete, že pokud budete zvolená, tak budete trávit polovinu týdne v regionech. A připravíte strategii pro komunální a senátní volby. Můžete být konkrétnější?

Už během svého ministrování jsem hodně jezdila. Snažila jsem se být všude, kde se něco dělo. A v tom chci pokračovat – jen násobně intenzivněji. Jsme mimosněmovní strana, a bez toho, aby bylo její vedení neustále v terénu, neustále mezi lidmi, se návrat do Poslanecké sněmovny nezdaří. Nebát se diskutovat, vyslechnout si, co lidi potřebují a chtějí, dodávat jim energii a motivaci, pomáhat řešit třeba různé záležitosti s úřady. Budeme spolupracovat s místními spolky i odbory.

Pokud jde o komunální a senátní volby, musíme si říct, zda budeme všude kandidovat výhradně pod naší značkou, nebo v koalicích. Osobně si myslím, že bychom centrálně neměli nikoho svazovat jednotným postupem. Ty komunální volby pro nás budou klíčové, musíme zachránit, co se dá.

Ústředí pomůže se srozumitelným programem. Uvedu příklad: pokud budete mít starostu z ČSSD, zajistí tolik a tolik nájemních bytů, míst ve školkách a jeslích či v domově seniorů anebo stacionáři. Musíme být vidět také v kontaktní kampani a hodně pokulháváme v mediální politice a na sociálních sítích.

Když v roce 2010 vypadli lidovci ze sněmovny, v následných krajských a komunálních volbách kandidovali společně s různými místními spolky a menšími stranami. Ostatně podobně v minulých komunálních volbách postupoval Michal Šmarda v Novém Městě a Moravě, anebo Martin Netolický v krajských volbách na Pardubicku. Takže to je ta cesta?

Cítím z regionů, že mnoho lidí takto uvažuje. A opravdu napříč celou republikou. Komunál je hodně o konkrétních lidech, lidé moc dobře vědí, kdo jak poslední čtyři roky pracoval.

ODS byla v opozici osm let, a nebýt společného postupu s ostatními stranami, byla by někde na patnácti procentech. Jinak řečeno – posilovala asi tak o procento za rok. Takže: za jak dlouho se podle vás může ČSSD realisticky dostat zpět do formy?

Obroda ČSSD je na roky. Když si přiznáme závažnost problému a přestaneme s vnitřním bojem, který nás dlouhodobě nejvíce devastuje, a uděláme ty odvážné vnitřní reformy, tak se ČSSD v příštích volbách do sněmovny vrátí. A ty další může klidně vyhrát. Je to prosté: ty problémy, které se na Českou republiku ženou, od stárnutí populace přes revoluci na trhu práce, zdražování energií i změny klimatu, pravice systémově nebude umět řešit. Protože vyžadují solidaritu. Je to jen na nás.

Já jsem si to vyzkoušela už letos v kampani. Ze začátku jsem byla sama, nikdo nevěřil, že vydržím několik týdnů. Nakonec nás byly desítky dobrovolníků, dělali jsme třeba i pět paralelních akcí na různých místech Prahy. Najednou se lidé nebáli nosit sociálnědemokratická trička, naše kampaň v Praze měla obrovskou energii. A takto je potřeba strhnout lidí v celé ČSSD.

Byla bych ráda, aby bylo členství v ČSSD životní postoj, abychom byli zase pyšní, že jsme sociální demokraté. Měli chuť vyhrávat a nebáli se bojovat za naše názory. Lehké ty příští roky nebudou, ale udělám pro sociální demokracii všechno, a když mi pár set lidí pomůže, tak tuhle krizi zvládneme.

Rozhovor vyšel na Info.cz 8.12.2021